#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Jan Evangelista Purkyně

Jan Evangelista Purkyně

17. 12. 1787 - 28. 7. 1869

slavný český fyziolog

profesor fyziologie na Univerzitě Karlově v Praze
ČLS JEP, z.s. Jan Evangelista Purkyně

O životě J. E. Purkyně

Mladá léta (1787 – 1807)

Jan Evangelista Purkyně se narodil 18. prosince 1787 v Libochovicích na Litoměřicku jako nejstarší syn Josefa Purkyně, hospodářského úředníka na panství knížat Dietrichsteinů, a Rosalie roz. Šafránkové. Rodina Purkyňů pocházela z Litoměřic. Otec J.E.P. zemřel již roku 1793 ve svých čtyřiceti letech. Měl celkem tři děti: Jana, Emanuela, který brzy zemřel, a Josefa.

J.E.Purkyně chodil nejdříve do školy v Libochovicích, ale díky svému hudebnímu nadání odešel již v jedenácti letech jako choralista do Mikulova na gymnázium, které patřilo katolickému řádu piaristů. V sedmnácti letech po úspěšném ukončení gymnázia vstoupil do piaristického řádu. Tento řád mu dával dobrou příležitost stát se učitelem a věnovat se vědě. Řádové stanovy ukládaly členům přímo za povinnost poskytovat bezplatné vzdělání chudé mládeži a sirotkům. Piaristé přijímali proto do škol i děti evangelického a židovského vyznání, na rozdíl např. od jezuitů. Od těch se lišili i v učebním plánu: od začátku vyučovali matematiku, filozofii a experimentální fyziku, pěstovali rovněž přírodní vědy, hudbu, malbu a cizí řeči. Po ročním noviciátu, který Purkyně strávil ve Staré Vodě u slezských hranic, byl poslán jako učitel do školy ve Strážnici na uherském pomezí.

Dozvědět se více

Purkyně v termínech - ČLS

Purkyňovy buňky:

Typ neuronů, které se nacházejí v kůře mozečku. Jejich dendrity (dostředné výběžky) se větví v kůře mozečku, odstředné výběžky (axony) vycházejí z mozečku jako tzv. eferentní spoje, které mají inhibiční vliv na nervové dráhy, s nimiž jsou ve spojení.

Purkyňova vlákna:

Modifikované svalové buňky, součást převodního systému v srdeční svalovině. Odpovídají za vedení vzruchu k buňkám myokardu, které se pak stahují tak, aby srdce pumpovalo krev z komor do aorty.

Purkyňův váček:

Zárodečný terčík ptačího vajíčka, obsahující jádro samičí pohlavní buňky (něm. Purkinjesches Keimbläschen).

Purkyňovy obrazce:

Za zvláštních podmínek lze v oku pozorovat obrazy cév, které probíhají v sítnici.

Purkyňův fenomén:

Zrakový klam spočívající v různém vnímání světlosti barev při rozdílném osvětlení. Např. ve slunečním světle je jako nejjasnější vnímána barva žlutá a zelená, jako nejtemnější modrá a fialová. Za soumraku se však nejjasněji jeví zelená, po ní modrá, žlutá, fialová a nejtemnější je oranžová.

Purkyňovy obrázky:

Jeden z principů vyšetřování oka. Posvítí-li vyšetřující do oka např. svíčkou, uvidí reflexní obrázky, které se odrážejí od přední a zadní plochy rohovky a čočky. Purkyně si rovněž všiml, že při akomodaci oka se mění vzájemná velikost a vzdálenost odrazů. Navrhl tak postup pro měření zakřivení rohovky (keratometrie) a další využití reflexních obrázků k diagnostice očních chorob.

Purkyňův zákon závrati:

Směr zdánlivého pohybu při postrotační závrati závisí na poloze hlavy během otáčení. Tímto pozorováním Purkyně dokázal, že sídlem pocitu závrati je hlava (mylně se však domníval, že mozek – dnes víme, že pocit závrati vzniká ve statickém čidle ve vnitřním uchu).

Purkyňova společnost:

Česká lékařská společnost J.E.Purkyně